Chřipka ani pneumokokové infekce nejsou nachlazení. Mohou zabíjet. Nejlepší prevencí je očkování.

Proměnlivé počasí podzimních a zimních měsíců přispívá ke zvýšenému výskytu onemocnění virového i bakteriálního původu – akutních respiračních onemocnění, chřipek a následně také pneumokokových infekcí, které mohou v závažných případech končit i smrtí. V průběhu poslední chřipkové epidemie, která probíhala od 4. do 9. kalendářního týdne roku 2019, vyhledalo podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) praktického lékaře s akutní respirační infekcí 996 000 osob. U téměř čtvrtiny z nich byl příčinou onemocnění virus chřipky. Hospitalizaci na jednotce intenzivní péče vyžadovalo 625 závažných případů, z nich 195 skončilo úmrtím. Závažnou komplikací chřipky vedoucí až k úmrtí mohou být invazivní pneumokoková onemocnění (IPO). Podle SZÚ bylo v loňském roce v České republice zaznamenáno 481 případů invazivních pneumokokových onemocnění (IPO), z nichž 84 skončilo smrtí. 52 úmrtí, tedy nejvyšší počet v rámci rozložení věkových skupin, byl zaznamenán mezi seniory ve věku 65+. Riziko onemocnění lze přitom snížit očkováním, které patří k nejúčinnějším prostředkům prevence. Navíc obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zcela hrazeny zdravotními pojišťovnami a očkování lze aplikovat současně při jedné návštěvě lékaře.

Nejčastější výskyt chřipky je u předškolních a školních dětí, maximum počtu komplikací i úmrtí pak mezi seniory. Typickým obdobím chřipkových epidemií je začátek kalendářního roku, epidemie obvykle trvá 4 až 8 týdnů. Nekomplikovaná chřipka trvá přibližně jeden týden, často však může dojít k primárním komplikacím či sekundární bakteriální infekci. Na rozdíl od nachlazení chřipku provázejí vysoké teploty i přes 39 °C, výrazná bolest hlavy, suchý, dráždivá kašel, velmi výrazná bolest kloubů a svalů, silná únava a pocit vyčerpanosti, které mohou přetrvávat 2-3 týdny. Chřipka může být navíc zkomplikována dalšími život ohrožujícími nemocemi jako je zápal plic či zánět srdečního svalu.

Prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni.

“Pacienti trpící jinými zdravotními komplikacemi, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, onemocnění plic či ledvin patří mezi ohrožené skupiny. Odhaduje se, že riziko úmrtí u pacientů trpících cukrovkou a zároveň kardiovaskulárním onemocněním je 240krát vyšší oproti zdravému dospělému, v případě pacientů trpících zároveň plicním a kardiovaskulárním onemocněním je dokonce 435 vyšší. Riziku přitom lze předejít, jedinou účinnou prevencí je očkování,“ komentuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc. z Ústavu epidemiologie LF v Plzni.

Kulovitá bakterie Streptococcus pneumoniae patří k nejčastějším původcům bakteriální infekce u dětí a starších osob. Přenášejí se kapénkovou infekcí a osidlují oblast nosohltanu. U některých jedinců nemusí onemocnění vyvolat – tyto osoby jsou však přenašeči, kteří mohou nakazit jiné osoby. Častým příkladem této situace je přenos infekce z malých dětí na další rodinné příslušníky včetně prarodičů, kteří jsou díky věkem oslabenějšího imunitního systému k infekci náchylnější. Při oslabení organismu může pneumokok způsobit závažné infekce jako je zánět mozkových blan, zápal plic, bakteriémie (přítomnost bakterií v krvi) či sepse (otrava krve).

Riziko onemocnění (nebo závažného/komplikovaného průběhu) pneumokokovým zápalem plic je vyšší u pacientů trpících chronickým kardiovaskulárním či respiračním onemocněním, nádorovým onemocněním, (onemocnění ledvin, diabetiků, osob bez sleziny …) u kuřáků, při nadměrné konzumaci alkoholu, při užívání léků potlačujících imunitní reakci a u lidí vyššího věku. „Riziko infekčních nemocí včetně chřipky a pneumokokové infekce zvyšují nejen věk a chronická onemocnění, ale i pracovněsociální faktory,“ zdůrazňuje MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

„Mezi osoby ohrožené chřipkovým onemocněním patří i pracovníci ve zdravotnictví. Z tohoto důvodu probíhá v Nemocnici Na Bulovce každoročně na podzim očkování zaměstnanců. V loňském roce bylo očkováno proti chřipce 377 našich zaměstnanců,“ dodává prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Přestože je vakcína proti pneumokoku pro děti, při dodržení předepsaného schématu, a pro seniory nad 65 let, hrazena ze zdravotního pojištění, proočkovanost v obou skupinách má klesající tendenci. Za období 2012-2017 došlo podle Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) k výraznému poklesu proočkovanosti dětí narozených v tomto období. Zatímco v roce 2012 bylo proti pneumokoku očkováno 78,1 % dětí, v roce 2017 to bylo již téměř o 15 % méně – celkově 63,6 % dětí. Nejvíce očkovaných dětí bylo v roce 2017 v Ústeckém kraji (77,4 %), nejméně ve Zlínském (55,5 %). Také proočkovanost seniorské – tedy rizikové populace – je dlouhodobě velmi nízká. Během let 2010-2017 bylo podle dat NRHZS proti pneumokoku očkováno pouze 8,3 % seniorů nad 65 let.

„Všem osobám starším 65 let doporučujeme očkování proti pneumokokovým infekcím i každoroční očkování proti chřipce. Obě vakcíny jsou pro lidi starší 65 let zdarma, zcela hrazené pojišťovnami. Očkování lze aplikovat buď samostatně (např. s odstupem 2 týdnů), nebo současně, kdy lékař může během jedné návštěvy očkovat proti chřipce i proti pneumokokovým infekcím. Bohužel, přestože je pro seniory očkování proti chřipce i pneumokokům zdarma, proočkovanost této rizikové populace je stále velmi nízká“, upozorňuje prim. MUDr. Hana Roháčová.

Lidé mladší 65 let mohou aktuálně využít benefitu, který poskytuje Oborová zdravotní pojišťovna svým pojištěncům. Kupon na očkování nehrazené z veřejného zdravotního pojištění ve výši 1000,- Kč. O příspěvek lze žádat do 31. 12. 2019.

FOTOGALERIE: