Klíčem ke snížení rizika vzniku rakoviny vaječníků jsou laktobacily

Čeští lékaři a české pacientky se podíleli na výzkumu, který zlepšil vyhlídky na efektivnější prevenci, vyhledávání pacientek s dispozicí k rakovině vaječníků a výhledově také snížení rizika vzniku těchto nádorů. Pomoci by jim měly laktobacily, jimiž upraví poševní bakteriální prostředí. Jak totiž vědci zjistili, ženy se specifickým zastoupením bakterií v pochvě rakovinou vaječníků onemocní častěji.

Riziko rakoviny vaječníků v populaci není velké, onemocní asi 1, 7 % žen. Existuje ale skupina žen, které mají k nádorovému bujení ve vaječnících dědičnou dispozici – jsou nosičkami mutací čili poruch genu BRCA1 a BRCA2. U nich není riziko 1,7 %, ale až 60 % nebo více. Právě onemocnění žen s dědičnou dispozicí sloužilo ve výzkumu jako model, na němž lékaři zjišťovali mechanismus jeho vzniku, jeho další rizikové faktory a možnost, jak vyhledávat ženy s vysokým rizikem onemocnění. U rakoviny vaječníků totiž nefunguje princip vyhledávání nemocných pomocí plošného screeningu, jako je to například u rakoviny děložního čípku.

Nalézt v populaci ženy s vysokým rizikem rakoviny, a právě jim nabídnout účinné preventivní postupy, je ale pro lékaře stále oříšek. Jediná v současné době využívaná prevence tohoto typu rakoviny je odstranit ženám ve vysokém riziku onemocnění preventivně vaječníky a vejcovody. Současný výzkum ale přinesl ženám i jejich lékařům naději. Přišli totiž na to, jak v rizikové skupině žen s BRCA1/2 najít právě ty, které rakovinou vaječníků onemocní. Zároveň vědci otevřeli další obrovskou oblast bádání, domnívají se, že zřejmě dokážou riziko onemocnění těchto žen snížit. Odpovědí jsou laktobacily.

„Přišli jsme na to, že ženy, které mají specifické zastoupení bakterií v pochvě, častěji onemocní rakovinou vaječníků. Pacientky s rakovinou vaječníků a některé ženy s velmi vysokým rizikem vzniku rakoviny mají jiné bakteriální prostředí v pochvě než ženy, které rakovinu vaječníků nemají. Víme, že poševní bakteriální prostředí dokážeme ovlivnit a brzy snad budeme moci navodit zde stav, kdy riziko rakoviny vaječníků snížíme. Mechanismem je dodání konkrétních druhů laktobacilů. Naši představu o změně poševního prostředí laktobacilem musí nyní potvrdit další výzkum. Pravdivost naší teze ověříme v horizontu několika málo let,“ vysvětluje jeden z českých vědců, kteří se na výzkumu podíleli, prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D., přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce.

Dohromady lékaři do studie zahrnuli 360 žen s rakovinou vaječníků a dalších 220 žen s dědičnou dispozicí (BRCA1/2) z několika evropských zemí, nejvíce jich ale bylo z České republiky, tvořily polovinu vyšetřovaných žen. Šlo o pacientky Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a NNB a Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Významně výsledkům přispěl nejen počet pacientek, ale také podíl českých odborníků na tvorbě koncepce výzkumu.

Preventivní odstraňování orgánů kvůli hrozící rakovině se v ČR provádí již 20 let. Dle zahraničních i domácích doporučení operace pacientky podstupují na prsech, vaječnících a vejcovodech; stejně jako před časem americká herečka Angelina Jolie. „Dědičné dispozice známe a víme, jak se k nim postavit. Ale stále se snažíme péči o pacientky s BRCA zlepšovat. Naději vidíme hlavně v pokroku molekulární diagnostiky a snížení jejích nákladů. Před dvaceti lety genové vyšetření trvalo rok i déle a stálo 50 tisíc korun. Dnes je laboratoř schopna udělat vyšetření za 14 dnů a náklady jsou pod 20 tisíc. Oproti době před dvaceti lety navíc v laboratoři nevyšetří pouze dva geny, ale celý panel genů – až 200 najednou,“ říká prof. Zikán s tím, že ale ne každá potřebná pacientka se k vyšetření dostane. „Na vyšetření by měla být poslána každá pacientka s rakovinou vaječníků, protože genetickou predispozici můžeme předvídat právě jen na základě výskytu nádorů. V ČR zatím toto vyšetření podstupuje pouze jedna třetina žen s rakovinou vaječníků, ošetřující lékaři je na toto vyšetření zkrátka nepošlou,“ poukazuje onkogynekolog prof. Zikán, podle nějž navíc není dostatek pracovišť, která by adekvátně pečovala o ty zdravé pacienty, jejichž genetické vyšetření opravdu dědičnou dispozici k rakovině prokázalo. Řešením by měla specializovaná centra, která by o péči poskytovala podobně, jako je tomu například u Komplexních onkologických center pro onkologicky nemocné.

Odborníci ale zdůrazňují také další aspekt výzkumu, jehož výsledky nedávno otiskl prestižní medicínský časopis Lancet. Potvrdilo se, že zastoupení bakterií v pochvě ovlivňuje riziko vzniku nádorů. „Dosud se vědělo, že u rakoviny tlustého střeva složení mikrobů ve střevě ovlivňuje riziko, stále jde ale o poměrně novou informaci. Nyní přicházíme s tím, že u gynekologických nádorů nejde pouze o dědičnou dispozici nebo například o infekci karcinogenním virem (papilomavirem), ale že velkou roli hraje také složení bakteriálního prostředí v pochvě. Neovlivníme genetickou dispozici ani nedokážeme primárně vyhladit infekci, ale složení bakterií v pochvě, ve střevě nebo jiných částech organismu ovlivnit můžeme. Práce se tak stává dalším stavebním kamenem do mozaiky, která naši pozornost směřuje k výzkumu bakterií v našem těle, protože i ony mohou riziko rakoviny významně ovlivňovat,“ uzavírá prof. Zikán.

Více o výzkumu, který byl financován z prostředků EU Horizon 2020 Research and Innovation Programme (H2020 FORECEE) najdete zde: (https://www.thelancet.com/journals/lanonc/article/PIIS1470-2045(19)30340-7/fulltext)

Rakovina vaječníků a vejcovodů
Prevence
Nejdůležitější v rámci prevence rakoviny vaječníků jsou pravidelné kontroly u gynekologa s vyšetřením vaječníků ultrazvukem vaginální sondou. Každá perzistující cysta nebo solidní útvar na vaječníku by měl být pravidelně kontrolován a eventuálně biopticky ověřen k vyloučení nádoru.

Délka přežití
Pouze 35 % žen s rakovinou vaječníků má šanci, že bude v horizontu 5 let žít. Pokud je nemoc rozpoznána včas, množství žen, které mají šanci na vyléčení rakoviny vaječníků, roste až na 90 %.

Léčba
Léčba nádorů vaječníků a vejcovodů je složitá a kombinovaná, zahrnuje chirurgickou operaci, chemoterapii, biologickou léčbu, hormonální léčbu, či různé kombinace těchto metod.
Zdroj: Onko maják

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech. 1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.