Bene facta pro utilitate hominum civitatisque Pragensis

Práce dobře vykonaná, ve prospěch obyvatelstva a obce pražské

75 let nemocnice na Bulovce

Když se řekne Na Bulovce …

V polovině roku 2006, konkrétně dne 21. června, oslavila pražská Nemocnice Na Bulovce své 75. narozeniny. V následujících řádcích si připomeneme, jakými proměnami za dobu své tři čtvrtě století trvající existence prošla a co vlastně předcházelo jejímu vzniku.

Historie do roku 1931

Když dne 12. května 1358 vydal český král Karel IV. nařízení ukládající zřídit v okruhu tří mil od Prahy vinice, jistě netušil, že tím nepřímo přispěje k pojmenování nemocnice, která měla vzniknout o téměř šest století později. Jedním z majitelů vinic byl i hrabě Bernard Bulle z Bullenau, který se usadil severně od Prahy na kopci, který je od té doby Pražanům známý pod jménem Bulovka. Vybudoval zde barokní zámeček, který v průběhu let začal sloužit též jako vojenský lazaret. V poválečném období potom fungoval jako vychovatelna pro nezvladatelné děti pražských měšťanů.

Koncem 19. a počátkem 20. století procházela Libeň velkým průmyslovým rozvojem. Vznikaly zde nové závody a provozovny, které vyžadovaly stále více pracovních sil a kladly také zvýšené nároky na infrastrukturu obce. Souběžně s těmito potřebami proto nebývale rostl počet obyvatel, sdružujících se především v dělnických koloniích. Tamní hygienické podmínky však měly za následek významný nárůst nemocných, a to především v důsledku rychle se šířících infekčních chorob. Malá infekční nemocnice s dvaceti lůžky, která v areálu bývalé vinice Bulovka působila od roku 1896, nemohla tomuto stavu zabránit. Stále zřetelnější nedostatek zdravotních lůžek proto přiměl po přidružení Libně k Praze v roce 1902 pražské radní a radu starších přistoupit k radikálnímu řešení. Na slavnostní schůzi sboru obecních starších města Prahy bylo dne 18. 10. 1910 rozhodnuto postavit na jihovýchodním svahu Bulovky novou nemocnici. Původní plány počítaly s několika pavilony, propojenými chodbami a tunelem, s celkovou kapacitou cca 360 lůžek. Technickou podporu a jistý stupeň nezávislosti měl zajišťovat energetický pavilon, kotelna, prádelna, kuchyň a vlastní laboratoře.

První světová válka však tyto záměry výrazným způsobem narušila. Roku 1915 byl dostavěn pouze infekční pavilon se 160 lůžky; ostatní práce byly zastaveny. I přesto se ve velice krátké době ukázala prozřetelnost, s níž byla nová nemocnice budována. Nový infekční pavilon dokázal zajistit nejen léčbu, ale především tolik potřebnou izolaci pacientů postižených nakažlivými nemocemi.

S koncem první světové války a ustavením Prahy jakožto hlavního města Československého státu došlo v důsledku neustále se zvyšujícího počtu obyvatel k znovunastolení otázky nemocnice na Bulovce. Ve velmi krátké době byly zahájeny přípravy na výstavbu zbrusu nového zdravotnického zařízení, které se mělo jak svojí architekturou, tak také léčebnými postupy a technickým vybavením zařadit mezi nejmodernější nemocnice v Evropě. Samotné stavební práce začaly v roce 1925 dle projektu vrchního fyzika Prahy MUDr. Ladislava Procházky a profesora MUDr. Karla Hynka, garanci nad nimi převzal Stavební úřad Prahy. Během šesti let již byla nemocnice z velké části hotová, a to včetně veškerých obslužných provozů a ubytovací budovy pro personál, a bylo tak možno ji oficiálně předat Pražanům.

Historie po roce 1931

Dne 21. 6. 1931 byla Nemocnice Bulovka slavnostně otevřena. Ceremoniálu provázejícího tuto akci se zúčastnila celá řada významných hostů v čele s primátorem Prahy JUDr. Karlem Baxou, kterého doprovázeli ministři a mnoho vynikajících lékařů a dalších odborníků. Všichni měli možnost obdivovat nové zdravotnické zařízení, ojedinělé nejen svým technickým či personálním vybavením. Nová nemocnice byla schopna v rámci svých 765 lůžek zajistit skutečně komplexní a vysoce odbornou lékařskou péči, přičemž okruh své působnosti neustále rozšiřovala. Vzniklo zde např. první specializované urologické oddělení v Československu, rok na to byl v tuberkulózním pavilonu zřízený Ústav pro studium tuberkulózy při Univerzitě Karlově.

Velmi záhy přestala původní lůžková kapacita stačit narůstajícímu počtu pacientů a bylo přistoupeno k dalšímu rozšíření nemocnice na 900 lůžek. V roce 1936 byl otevřen dermatovenerologický pavilon, na něj pak navázal v roce 1940 infekční pavilon. Při zrodu tohoto pracoviště stál profesor MUDr. J. Procházka, DrCs., posléze jeho dlouholetý pracovník a vedoucí lékař. Sérii rozšiřování ukončilo interní oddělení, jehož provoz byl zahájen v roce 1941.

2. světová válka představovala těžkou zkoušku také pro zaměstnance nemocnice. Mnoho z nich bydlelo na svých odděleních a nesmělo se bez vědomí primářů vzdalovat, sestry se nesměly ani vdávat. Byla zavedena týdenní 56hodinová pracovní doba. Navzdory těmto opatřením se nemocnice aktivně účastnila odboje. Během okupace se v jejích prostorách skrývalo mnoho našich občanů, byly odtud také tajně zasílány léky a zdravotnický materiál odbojářům. Svou pomoc poskytla i během květnového Pražského povstání.

V souvislosti s tímto obdobím se nemocnice Bulovka zapsala do myslí našich občanů zejména událostí, která odstartovala černé období českých dějin. Poblíž nemocnice spáchala dne 27. 5. 1942 skupina parašutistů atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Ihned po činu byl převezen na chirurgické oddělení Bulovky, kde jej ošetřoval narychlo dopravený tým lékařů a sester z Berlína. V celém zařízení byla přijata mimořádná bezpečnostní opatření, platil absolutní zákaz vstupu do nemocnice a v  areálu i přilehlém okolí hlídkovaly stovky po zuby ozbrojených příslušníků SS. Přes všechny tyto kroky Heydrich po několika dnech zemřel na vnitřní zranění a otravu krve.

Neblahé a smutné období okupace dnes návštěvníkům nemocnice připomíná nejen pamětní deska na hlavní budově, ale i chirurgický pavilon, nesoucí jméno MUDr. B. Budína, umučeného gestapem.

Po 2. světové válce navázala Nemocnice Bulovka na svoji pověst vynikajícího lékařského pracoviště a stala se jednou z našich předních nemocnic. V roce 1952 se toto zařízení stalo klinickou základnou pro doškolování lékařů. V téže době bylo vytvořeno Centrum klinické výuky infekčních chorob a v roce 1955 byla otevřena jedna z prvních infekčních klinik v Evropě, která dodnes spolupracuje se všemi třemi lékařskými fakultami Univerzity Karlovy. Roku 1978 byl zahájen provoz ortopedické kliniky ve zbrusu nové budově a o dva roky později začal pacientkám sloužit i nový gynekologicko-porodnický pavilon. V souvislosti se zahájením úzké spolupráce při výuce lékařů a se zřizováním klinik začalo toto zdravotnické zařízení vystupovat pod dnešním názvem Nemocnice Na Bulovce.

Trocha statistiky

Historický přehled ředitelů Nemocnice Na Bulovce

Období

Jméno ředitele

1931 – 1934 doc. MUDr. Josef Horák
1934 – 1946 prof. MUDr. Klement Weber
1946 – 1949 prof. MUDr. Karel Přeborský
1949 – 1953 MUDr. Josef Eineigel
1953 – 1982 doc. MUDr. Václav Pánek, CSc.
1982 – 1986 MUDr. Vladimír Mohelský
1986 – 1990 MUDr. Augustin Špírek
1990 – 1994 MUDr. Zdeněk Vagner
1994 – 1995 MUDr. Vlastimil Chromčák
1995 – 1999 Ing. Ivo Blažek
2000 – 2001 MUDr. Antonín Martínek, CSc.
2001 – 2004 MUDr. Jaroslav Štrof, CSc., MBA
2004 – 2005 MUDr. Pavel Horák, CSc., MBA
2005 – 2005 MUDr. Jan Podlaha
2005 – 2009. Ing. Petr Sláma
2009 – 2011 MUDr. Kateřina Toběrná
2011 – dosud MUDr. Petr Zajíc MBA

 

Historický přehled přednostů klinik (dříve vedoucích oddělení)

Dermatovenerologická klinika

od roku 1954 katedra ILF, od roku 1986 2. LF UK

1934 – 1945 prof. MUDr. K. Hübschmann, DrSc.
1945 – 1954 MUDr. Hugo Paukert
1954 – 1960 prof. MUDr. Jan Obrtel, DrSc.
1960 – 1970 doc. MUDr. Adolf Kůta, CSc.
1970 – 1990 prof. MUDr. Anna Fadrhoncová, DrSc.
1990 – 1995 doc. MUDr. Pavel Barták
1995 – 1998 prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.
1999 – 2004 MUDr. Renata Schmiedbergerová
2004 – . prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.

Chirurgická klinika

od roku 1975 klinika a katedra ILF

1931 – 1934 MUDr. Josef Horák
1934 – 1944 prof. MUDr. Jan Levit
1944 – 1945 prof. MUDr. Dick
1945 – 1976 prof. MUDr. Jan Knobloch, DrSc.
1976 – 1985 prof. MUDr. Josef Novák, DrSc.
1986 – 1991 prof. MUDr. Miloš Hájek, CSc.
1991 – 2010. prof. MUDr. František Antoš, CSc.
2011 – doc. MUDr. Jan Fanta, DrSc.

 

Klinika gynekologicko-porodnická

v letech 1987 – 1991 a poté od roku 2001 katedra ILF

prof. MUDr. Josef Gauss
doc. MUDr. Jiří Moudrý
MUDr. Jiří Pros
MUDr. Adolf Bernard
1972 – 1978 doc. MUDr. Jan Šturma, CSc.
1978 – 1987 MUDr. Mirko Hůlek
1987 – 1991 doc. MUDr. Vincent Bak
1991 – 2001 MUDr. Jaroslav Blovský
2001 – . prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc.

Infekční klinika

od roku 1931 infekční oddělení, jako fakultní pracoviště začala působit po 2. světové válce. V 60. letech 20. století se pražská fakulta rozdělila na tři části a v 80. letech bylo formální rozštěpení dokonáno zřízením čtyř pracovišť, které mají společný provoz.

  1. 1. LF UK
1967 – 1987 prof. MUDr. Karel Kouba, DrSc.
1987 – 1989 doc. MUDr. Eva Sixtová, CSc.
1989 – 1991 doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.
1991 – 2005 doc. MUDr. Alena Lobovská, CSc.
2005 – . prof. MUDr. Michal Holub, PhD.

 

  1. FDL/2. LF UK
1945 – 1967 doc. MUDr. Jaroslav Procházka
1967 – 1994 prof. MUDr. Jiří Havlík, DrSc.
1994 – . doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.

 

  1. LFH/3. LF UK
1952 – 1978 prof. MUDr. Václav Kredba, CSc.
1978 – 1995 prof. MUDr. Václav Vacek, CSc.
1995 – . doc. MUDr. Jiří Beneš, CSc.

 

  1. subkatedra ILF/IPVZ
1980 – 1997 MUDr. Jiří Vaništa, CSc.
1997 – . doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc.

 

Ortopedická klinika

od roku 1964 klinika a katedra ILF

1945 – 1978 prof. MUDr. Rudolf Pavlanský, CSc.
1978 – 1990 doc. MUDr. Miroslav Slavík, CSc.
1990 – 1995 prof. MUDr. Zdeněk Matějovský, DrSc.
1995 – . prof. MUDr. Pavel Dungl, DrSc.

 

Klinika plastické chirurgie

od roku 1997 subkatedra IPVZ, od roku 2001 klinika I. LF

1997 – . doc. MUDr. Jan Měšťák, CSc.

 

Klinika pneumologie a hrudní chirurgie

od roku 1931 plicní oddělení, od roku 1932 Ústav pro studium tuberkulózy, v roce 1952 Výzkumný ústav tuberkulózy, od roku 1969 Výzkumný ústav pro tuberkulózu a respirační nemoci, od roku 1991 Ústav plicních nemocí, v roce 1995 sloučen s FN Na Bulovce a zároveň získává statut kliniky 3. LF UK

1931 – 1932 doc. MUDr. Richard Foit
1932 – 1939 prof. MUDr. Jaroslav Jedlička
1939 – 1942 doc. MUDr. Josef Skládal
1942 – 1945 Dr. Willibald Lang
1945 – 1950 doc. MUDr. Josef Skládal
1950 – 1971 doc. MUDr. Rudolf Křivinka
1971 – 1976 MUDr. Pavel Krákora
1976 – 1987 MUDr. Rudolf Feuereisl, DrSc.
1987 – 1990 MUDr. Jiří Erban, CSc.
1990 – 1992 doc. MUDr. Luděk Trnka, DrSc.
1992 – 1993 MUDr. Václava Bártů
1993 – 1995 MUDr. Rudolf Vodrážka
1995 – 1997 MUDr. Pavel Fiala, CSc.
1997 – . prof. MUDr. Petr Zatloukal, CSc.

 

Radiodiagnostická klinika

od roku 1953 katedra ÚDL

1931 – 1949 doc. RNDr. MUDr. Bohumír Poland
1949 – 1966 MUDr. Josef Slanina, CSc.
1966 – 1976 prof. MUDr. Slavoj Věšín, DrSc.
1976 – 1993 prof. MUDr. Jaromír Kolář
1993 – 2006 prof. MUDr. Josefa Bohutová
2006 – .

 

Ústav radiační onkologie

od roku 1951 samostatný ústav, od roku 1976 Radioterapeutický ústav, od roku 1990 Ústav radiační onkologie, v roce 1999 přičleněn k FN Na Bulovce, od roku 2001 je součástí 1. LF UK

1936 – 1940 doc. MUDr. František V. Novák
1940 – 1976 doc. MUDr. Miloš Fořt
1976 – 1990 MUDr. Vladimír Kubec
1990 – 1999 MUDr. Milan Lapeš
1999 – 2001 MUDr. Vladimíra Stáhalová
2001 – . prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.

 

Ústav soudního lékařství

2. LF Univerzity Karlovy

2000 – 2007. prof. MUDr. Ivan Bouška, CSc.
2007 – . MUDr. Michal Beran, Ph.D.

 

Historický přehled primářů oddělení

Anesteziologicko-resuscitační oddělení

1963 – 1968 MUDr. Pavel Schenk
1970 – 1995 MUDr. Dimitrij Miloschewsky
1995 – . MUDr. Tomáš Beran

 

Oddělení dětské chirurgie

1957 – 1986 MUDr. František Fojtík
1986 – 1989 MUDr. Zdenka Beranová, CSc.
1989 – 2005 MUDr. Vlastimil Chromčák
2005 – . MUDr. Karel Harvánek

 

Oddělení funkční diagnostiky

od května 2006 začleněné pod Centrum preventivní péče

1976 – 2002 MUDr. Alexandra Fajtová
2002 – . MUDr. Jan Zeman

 

Oddělení fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace

1931 – 1954 doc. MUDr. Karel Přerovský
1954 – 1976 MUDr. Arnošta Rydvalová
1976 – 1991 MUDr. Věra Soběslavská
1992 – . MUDr. Karel Fojtík

 

I. Interní oddělení

1931 – 1954 prof. MUDr. Klement Weber, DrSc.
1954 – 1956 prof. MUDr. Hora
1956 – 1974 MUDr. Ladislav Symon
1975 – 1986 doc. MUDr. Jan Nedbal, CSc.
1986 – 1988 MUDr. Helena Janotová
1988 – 1990 MUDr. Jiří Kotouš
1990 – 1998 MUDr. Dagmar Kolářová
1999 – . MUDr. František Paďour

 

II. Interní oddělení

1931 – 1957 doc. MUDr. Richard Fojt
1958 – 1984 doc. MUDr. Zdeněk Mařatka
1984 – 1989 doc. MUDr. Josef Osten
1990 – 1996 MUDr. Vojtěch Suchan
1996 – 2000 MUDr. Antonín Martínek
1999 – . MUDr. Jiří Koskuba

 

Oddělení klinické biochemie a imunologie

1954 – 1988 MUDr. Karel Mašek
1988 – 1997 MUDr. Petr Wagner
1998 – 2007. Ing. Renata Janotová
2008 – . MUDr. Eugen Liška

 

Oddělení klinické hematologie a krevní transfúze

1969 – 1983 MUDr. Helena Šejdová
1983 – 1999 MUDr. Olga Auzská
1999 – . MUDr. Alena Trpáková

 

Oddělení klinické mikrobiologie

1949 – 1953 doc. MUDr. Josef Viklický
1954 – 1961 doc. MUDr. V. Vágner
1961 – 1987 MUDr. Karel Dvorský
1987 – . MUDr. Blanka Horová

 

Neonatologické oddělení

2006 – . MUDr. Martin Čihař

 

Neurologické oddělení

1931 – 1969 prof. MUDr. Otakar Janota
1969 – 1984 MUDr. Rudolf Vojíř, CSc.
1984 – 1991 doc. MUDr. Marie Filipová, CSc.
1992 – . MUDr. Ing. Svojmil Petránek, CSc.

 

Oddělení léčby bolesti

od května 2006 do října 2010 zahrnující Centrum následné ošetřovatelské péče

1996 – . MUDr. Dana Vondráčková

 

Oční oddělení

1947 – 1952 doc. MUDr. Jiří Jirman
1952 – 1981 MUDr. F. V. Michal, DrSc.
1981 – 1993 doc. MUDr. J. Boguszaková, CSc.
1993 – 2002 MUDr. Olga Šíblová
2002 – . MUDr. Břetislav Brožek, CSc.

 

Otorinolaryngologické oddělení

1931 – 1964 MUDr. Vít Horníček
1964 – 1980 prof. MUDr. Karel Bláha, DrSc.
1980 – 1989 prof. MUDr. Otakar Šíbl, CSc.
1989 – 1992 MUDr. Ivan Průcha
1992 – 1995 MUDr. Emil Mařík
1995 – 2007. MUDr. Jaroslav Veselý
2007 – . MUDr. Tomáš Podlešák

 

Patologicko-anatomické oddělení

1931 – 1952 prof. MUDr. Václav Jedlička
1953 – 1975 doc. MUDr. Josef Viklický
1976 – 1991 MUDr. Helena Roubková
1991 – 1994 MUDr. V. Trnka
1994 – 2002 MUDr. Zdeněk Kinkor
2002 – . MUDr. Kamila Benková

 

Pediatrické oddělení

1949 – 1962 MUDr. Berthold Epstein, DrSc.
1964 – 1982 MUDr. Roman Gostof, DrSc.
1982 – 1995 prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.
1995 – 2009. MUDr. Martin Fuchs
2009 – . MUDr. Ivan Peychl

 

Stomatologické oddělení

1943 – . MUDr. Jaroslav Pokorný
1981 – 1990 MUDr. Mlynářová
1990 – 1998 MUDr. Anna Blechová
1998 – 2010. MUDr. Ladislav Strnad

 

Urologické oddělení

1931 – 1936 doc. MUDr. Josef Rejsek
1936 – 1951 prof. MUDr. Karel Kovařovic
1951 – 1960 MUDr. Josef Braun
1961 – 1976 doc. MUDr. Václav Pačes, CSc.
1976 – 1979 MUDr. Josef Rössler
1980 – 1993 MUDr. Václav Tománek
1994 – 2006. MUDr. Zdeněk Gilbert
2006 – . Doc. MUDr. Jaroslav Novák, CSc.

 

Historický přehled vrchních sester a ostatních vedoucích pracovníků

Kliniky:

Klinika

Jméno

DER Kaloušová B. Veselá-Pospíšilová M. Teřlová M. Goldschmidtová S. Šejnová M. Pavlíčková K.
GPK Ješátková M. Pavlasová R. Zelenková J. Hlináková V. Jandovská H.
CHIR Odstrčil M. Jelínková F. Hofmanová S. Bubeníčková J. Bc. Froňková A.
INF Sochůrková R. Moroviánová M. Dohnalová L. Kalinová L. Novotná K.
ORT Bubeníčková J. Maierová M. Fořtová E.
KPHCH Pospíšilová J. Tuhá K. Kubalíková E. Jirásková M. Janásová N. Bc. Školníková A.
KPCH Čacká M. Pírková J. Bališová I.
RDG Šimůnková A. Kohout J.
ÚRO Kačirková K. Košťálová J.

 

Oddělení:

Oddělení

Jméno

ARO Chudobová B. Dokoupilová H. Kožmínová H.
DCHIR Kalinová H. Výborná J.
OFD Bc. Parezová I.
FBLR Dubová O. Máchová J.
I. INT Kramerová M. Petzová Z. Kopřivová D. Bc. Štirandová E.
II. INT Cikánková O. Kristová J. Karlovská M. Mirtlová H. Jakubů H. Hrubá J.
OKBI Mašková H. Vémolová M.
OKHT Gabriel Orlová J. Fíbrová M.
OKM Šterclová M. Krucká V. Šenoltová H.
NEU FrintováDvořáková M. Eger B. Našincová Potzová L. Novotná I. Jurošková H. 
OLB Chudobová B.
OFT Tošovská J. Dvořáková M. Peštová B. Růžičková M.
ORL Pecháčková V. Mazačová J. Kalitová E. Ehlenová A.
PAT Benoniová E.
PED Chalupová M. Nováková H. Šikýřová M. Bc. Fajtová A.
URO Svobodová Z. Pístecká D. Karlovská M. Hrudková E.
NEO Bc. Saxlová J.