Co je to průjem
Průjem patří mezi nejčastější střevní potíže.
Mluvíme o něm tehdy, pokud má člověk opakovanou řídkou až vodnatou stolici, orientačně alespoň třikrát denně. Ve většině případů jde o akutní stav, který začne náhle a do dvou týdnů odezní.
Co ho může způsobit?
Průjem může být zapříčiněn celou řadou různě závažných stavů:
- Dietní chyba (např. zkažené jídlo)
- Stres nebo změna prostředí
- Infekce
- virové (tzv. „střevní chřipka“, většinou sama odezní bez léčby)
- bakteriální (přenos kontaminovaným jídlem, jako je nedostatečně tepelně upravené maso, vejce, nepasterizované mléko, nebo vodou, případně kontaktem s nakaženou osobou)
- parazitární (např. při cestování do rizikových oblastí)
- Nežádoucí účinky léků
- Nesnášenlivost některých potravin
- Onemocnění trávicího traktu (např. zánětlivá onemocnění střev)
(Seznam není vyčerpávající.)
U většiny lidí se přesná příčina průjmu nezjistí, zvláště pokud se stav zlepší bez léčby.
💡 Nejběžnější příčinou akutního průjmu je infekce.
Jaké jsou příznaky infekčního průjmu?
Průjem může probíhat velmi různě – někdy jsou obtíže mírné, jindy může jít o závažný stav vyžadující lékařskou péči.
U lehké formy mívá člověk jen několik řídkých stolic denně a jinak se cítí relativně dobře.
Naopak u těžkého průjmu může jít až o 20 a více stolic denně. V takových případech tělo rychle ztrácí vodu a soli, což výrazně zvyšuje riziko dehydratace.
Průjmovitá stolice může obsahovat i krev nebo hlen.
Průjem bývá doprovázen dalšími příznaky, jako je horečka (nad 38 °C), bolesti břicha nebo křeče, nevolnost a nechutenství.
⚠️Člověk může být zdrojem infekce, aniž by sám měl jakékoliv příznaky. Proto je velmi důležité dodržovat základní hygienická opatření, zejména důkladné mytí rukou a správnou manipulaci s potravinami (viz níže), která pomáhají šíření infekce předcházet.
Co mohu udělat doma, abych se cítil/a lépe?
- Pít dostatek tekutin – voda, čaj, vývar, rehydratační roztoky z lékárny.
- Jíst lehkou dietní stravu.
- Vyhnout se mléčným výrobkům, tučným a kořeněným jídlům.
- Opatrně také s alkoholem a kávou - mohou zhoršovat dehydrataci i průjem.
- Vhodné jsou např. rýže, brambory, bujón, vařená mrkev, banány, škrábaná oloupaná jablka, suchary či starší bílé pečivo. Při zlepšení potíží lze postupně přecházet zpět na běžnou stravu.
- Sledovat barvu moči – měla by být světle žlutá až čirá.
- Sledovat průběh obtíží.
- Odpočívat a dát tělu čas na zotavení.
Kdy navštívit lékaře?
Vyhledejte lékaře, pokud:
- se stav ani po 48 hodinách nezlepšuje
- se objeví krev nebo hlen ve stolici
- máte horečku nad 38,5 °C, která přetrvává i po 24 hodinách
- máte silnou bolest břicha
- máte známky dehydratace:
- silné vyčerpání
- žízeň, sucho v ústech
- závrať, zmatenost
- tmavá moč nebo nemočení déle než 8 hodin
- svalové křeče
Jak bude probíhat vyšetření?
Lékař Vás vždy základně vyšetří a zhodnotí Váš celkový stav. Součástí může být i krátké vyšetření konečníku prstem, které pomáhá posoudit přítomnost krve, stav svěračů a případné změny na sliznici či kůži v blízkosti konečníku. Pokud bude potřeba určit přesnou příčinu obtíží nebo vyloučit závažnější problém, může doporučit také:
- krevní testy,
- vyšetření stolice, nebo
- zobrazení břicha (např. ultrazvuk, nebo rentgen).
Jak se průjem léčí?
- Často není třeba žádná specifická léčba.
- Možnosti, které lékař zváží:
- podání tekutin do žíly (infuze) při dehydrataci
- úpravu nebo vysazení léků, které mohly průjem způsobit
- podání léků proti průjmu (pokud jsou vhodné)
- antibiotickou léčbu (ta je nutná výjimečně)
V některých případech může lékař doporučit hospitalizaci – například pokud je stav závažný, hrozí výrazná dehydratace nebo se objeví jiné komplikace.
Jak předejít infekčnímu průjmu?
Přestože průjmu nelze vždy zcela zabránit, správná hygiena a bezpečná manipulace s potravinami mohou výrazně snížit riziko jeho vzniku.
Hygiena rukou
- Myjte si ruce mýdlem a vodou, zejména:
- po použití toalety,
- před jídlem a vařením,
- po kontaktu se zvířaty,
- po úklidu.
Zůstaňte doma
- Pokud máte průjem, nechoďte do práce, školy ani školky, dokud příznaky nevymizí.
Bezpečnost potravin
- Nepijte nepasterizované mléko a nekonzumujte výrobky z něj.
- Ovoce a zeleninu před konzumací důkladně omyjte.
- Maso, ryby a vejce vždy dobře tepelně upravte. Vejce vařte až na tuhý žloutek.
- Při vaření oddělujte syrové a hotové potraviny.
- Lednice by měla mít teplotu mezi 0–4 °C, mrazák minimálně –18 °C.
- Maso a drůbež, které nebudete vařit do 48 hodin, zamrazte.
- Zbytky jídel uložte do lednice do 2 hodin po uvaření. Před opětovným podáváním ohřejte na alespoň 74 °C.