Historie 

18. listopadu 1904 byl založen „Spolek pro zřízení a vydržování sanatoria pro choré zhoubnými novotvary, zvláště rakovinou“ z iniciativy Spolku lékařů českých. 22. října 1905 byla konána ustavující valná hromada v Měšťanské besedě v Praze. Základními cíli Spolku bylo „zakládání léčebných ústavů pro nemocné rakovinou, výzkum zhoubných nádorů, zřizování útulků pro nezhojitelně choré touto nemocí, poučování obecenstva o rakovině a statistické zjišťování rozšíření rakoviny.“ V roce 1926 byl Spolek přejmenován na „Čsl. spolek pro zkoumání a potírání zhoubných nádorů v Praze“. 

V únoru 1933 bylo ve výboru Čsl. spolku odhlasováno zřízení prvního radioléčebného ústavu v ČSR. 3. března 1934 byl položen základní kámen a 28. března 1936 byl Radioléčebný ústav v Praze VIII předán veřejnosti. Na půdě Ústavu byla postulována základní dogmata onkologické péče v České republice.

Lůžková část měla na třech patrech celkem 103 lůžka plus 28 lůžek v tzv. rondelu. K ozařovacímu traktu pro aplikaci radia patřila trezorová místnost, přípravna (muláž), aplikační místnosti a operační sálek v přízemí Ústavu, dále místnosti pro radioaktivní koupele (12 van) a inhalace a čerpací, čistící a koncentrační stanice na výrobu radiové emanace ve 2. patře Ústavu. Pro teleradioterapii byl instalován hloubkový rentgenový přístroj v suterénu Ústavu. Ambulantní trakt v přízemí měl 2 vyšetřovny, místnost pro aplikaci radia a místnost, kde po dobu aplikace seděli nebo leželi léčení pacienti.

V průběhu času došlo k redukci počtu lůžek. Nejprve byla zrušena lůžka v rondelu a v posledním desetiletí minulého století byly stavebními úpravami přeměněny velké pokoje (6 a více lůžek) na menší s doplňkovým vybavením. Byly vytvořeny nové ozařovny pro kobaltové ozařovače a cesiový ozařovač namísto rentgenového hloubkové přístroje. 2 pokoje byly adaptovány pro pacienty podstupující brachyradioterapii. Byla zařízena místnost pro plánování léčby a rozšířeny prostory k přípravě muláží a technických pomůcek pro teleradioterapii. Rozšířena byla ambulantní část, zřízena byla rovněž hematologická laboratoř, rentgenové diagnostické pracoviště, radiofyzikální pracoviště a cytologická laboratoř. 

Po otevření nově vybudovaného pavilonu B bylo podstatně rozšířeno oddělení pro teleradioterapii, vybavené lineárními urychlovači (3), kobaltovými ozařovači (2), cesiovým ozařovačem, rentgenovým přístrojem pro hloubkovou, povrchovou a kontaktní rentgenovou terapii. Nově zřízeno bylo pracoviště pro hypertermii a fotodynamickou terapii. Dále bylo podstatně rozšířeno oddělení zobrazovacích metod (pracoviště sonografie a CT). Vybudována byla moderní plánovací místnost s výpočetní konsolí. Postupně byla budována knihovna, archiv s klinickou dokumentací a rozšířeno bylo i radiofyzikální oddělení včetně dozimetrických pracovišť. 

V roce 1999 byl Ústav administrativně sloučen s Fakultní nemocnicí Na Bulovce. V roce 2001 Akademický senát 1. LF UK v Praze odhlasoval zřízení klinické základny na půdě Ústavu. Od roku 2001 je pracoviště součástí Komplexního onkologického centra, které kromě Ústavu radiační onkologie FNB zahrnuje i Onkologickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice a Onkologickou kliniku Thomayerovy nemocnice. 

V současné době Ústav radiační onkologie poskytuje komplexní onkologickou péči pacientům se všemi typy solidních nádorů. V roce 2019 byla ukončena 1. etapa obměny ozařovací techniky, v jejímž rámci byly pořízeny 2 nové lineární urychlovače Versa HD, nový přístroj pro brachyradioterapii Flexitron a plánovací CT Siemens. V roce 2021 byl v prostoru pavilonu B zahájen klinický provoz na novém pracovišti magnetické rezonance a rovněž byla provedena rozsáhlá rekonstrukce ambulantního oddělení v pavilonu 6.   

 

Vedoucí lékaři ÚRO

  • 1936–1940   doc. MUDr. František V. Novák
  • 1940–1942   prof. MUDr. A. Ostrčil, prof. MUDr. Václav Jedlička
  • 1948–1949   doc. MUDr. Miloš Fořt
  • 1950–1976   MUDr. František Vaďura
  • 1976–1990   doc. MUDr. Vladimír Kubec, CSc.
  • 1990–1999   MUDr. Miroslav Lapeš
  • 1999–2014   MUDr. Vladimíra Stáhalová, MBA
  • 2001–dosud  prof. MUDr. L. Petruželka, CSc., přednosta ÚRO
  • 2014–dosud  MUDr. Miloslav Pála, Ph.D, MBA